K solárním panelům se váže řada mýtů a předsudků. Pojďte se podívat na ty největší, které si s nimi lze spojovat. Máte otázky, na které jste dodnes nemohli najít odpověď? Najdete je v tomto článku.
Použití solárních panelů v zimě
Nejvíce nejasností se váže k použití solárních panelů během zimních měsíců. Panuje totiž mýtus, že během této doby vůbec nefungují – to ovšem není tak docela pravda. Vše samozřejmě záleží na typu, jaký si pořídíte, ale v zásadě lze říci, že během běžné zimy vám solární panely dodají asi 20 % svého „letního“ výkonu.
To však není tak špatné, jak se to může na první pohled zdát. Naopak – solární panely totiž v zimě pracují efektivněji. Při vysokých teplotách totiž klesá účinnost FVE, ovšem v zimě něco podobného určitě nehrozí. A právě tento faktor omezení výkonu poměrně dobře kompenzuje.
Jak je to se stavebním povolením?
A co všechno potřebujete k tomu, abyste si mohli tuto technologii domů pořídit? Dobrou zprávou je to, že skoro nic. Pokud si pro instalaci zvolíte například střechu svého domu nebo jinou obdobnou plochu, nemusíte žádat o stavební povolení a dokonce ani ohlašovat stavbu. Vše se řídí Stavebním zákonem § 103, odst. 1, písmeno B, číslo 4.
Na jakou stranu solární panely orientovat?
Selský rozum napovídá, že nejvíce svítí sluníčko tehdy, když se nachází v zenitu, tedy v nadhlavníku. Bylo by tedy nejspíš dobré mít co nejvíce solárních panelů v poloze kolmo k obloze – nebo ne? Ve skutečnosti to tak jednoduché není. I rozptýlené světlo se totiž počítá – a to především proto, že ho bývá k mání více.
Optimální sklon panelů proto bývá uváděn mezi 32-35 °C. A co orientace? Obvykle se doporučuje jihozápad nebo jihovýchod. Pro naše geografické podmínky jde rozhodně o nejoptimálnější řešení.
Pro jaké typy domů jsou solární panely vhodné?
Existuje také přesvědčení, že na určitý typ domů není možné solární panely instalovat – zlé jazyky mají obvykle na mysli příliš silný nebo naopak téměř nulový sklon střechy. Ovšem ve skutečnosti je vhodný jakýkoli sklon mezi 10 a 50 °, možné odchylky vyřeší nejrůznější nástavce a podložky. Jediným problémem by mohla být velikost plochy. Všeobecně se totiž uvádí, že menší rodinný dům potřebuje k plnohodnotné tvorbě elektřiny ze slunce, která pokryje většinu jeho spotřeby, plochu 30 až 45 metrů čtverečních. Vše se samozřejmě odvíjí od použité technologie.
Solární panely však není vždy nutné instalovat pouze na střechu. Posloužit vám může i fasáda nebo třeba plocha na zahradě – v takovém případě však doporučujeme konzultaci s odborníkem.
Jak se chová solární elektrárna při blackoutu?
Pokud bydlíte v oblasti, kde je elektrické spojení pravidelně přerušováno, bude pro vás solární elektrárna skvělým společníkem. Dokáže totiž pokračovat v činnosti i během doby, kdy je od elektrické sítě odpojena. Jinými slovy – dále akumuluje energii a bude napájet vaše spotřebiče, ohřev vody apod. A to vše do doby, než se energie uložená v baterii zcela vybije. Jestliže se tedy s obdobnou situací potýkáte často, rozhodně je na místě zvážit koupi co největší baterie, která vás nijak neomezí v uživatelském komfortu během blackoutu.
Jak si pořídit elektrárnu pro dotace
Pokud chcete, aby vám stát na pořízení solární elektrárny přispěl (obvykle v rámci programu Nová zelená úsporám), musíte si dobře promyslet, jaký model solární elektrárny si domů pořídíte. Důležitý je hlavně výkon – nesmí přesáhnout 10 kWp, jinak na dotaci nedosáhnete. Solární systémy pro rodinné domy se však běžně pohybují v hodnotách 2 až 8,5 kWp. U nich navíc není potřeba ani licence od ERÚ nebo jiná potřebná povolení.